|
|
Rostlinné adaptogeny - Schizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) v rostlině Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny Schisandra chinensis, její vlastnosti, výskyt a pěstební možnosti v regionálním podnebném pásmu Jihomoravského kraje a také využití této rostliny. Dále jsou popsány adaptogeny z chemického hlediska a jejich možné metody izolace z jednotlivých částí rostlin. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b a karotenoidů pomocí spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství jednotlivých látek na období duben - květen.
|
|
|
Adaptogeny v rostlině Shizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) rostliny Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny, její vlastnosti, výskyt a využití této rostliny. Dále je popsáno působení těchto adaptogenů na organismus a predikce možného využití v potravinových doplňcích. Také byly vytipovány vhodné regionální pěstební klimatické zóny. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b pomocí UV – VIS spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství chlorofylu v poměru 3:1 pro rostliny v optimálních rostoucích podmínkách. Nakonec byl proměřen obsah adaptogenu schisandrinu A v sušených plodech s různou extrakcí pomocí HPLC. Ve všech plodech byl potvrzen schisandrin v odlišném množství.
|
|
|
Sekvenční frakcionace organické hmoty huminové kyseliny izolované z Leonarditu
Krist, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla optimalizace sekvenční frakcionace organické hmoty, aby byla využitelná pro fyzikálně-chemickou charakterizaci extrahovaných frakcí. Jako zdrojová matrice organické hmoty byla využita huminová kyselina izolovaná z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu. Byla sestavena eluotropní řada a provedena sekvenční frakcionace pomocí extrakce na Soxhletově přístroji. Výchozí huminová kyselina a frakce byly charakterizovány pomocí elementární analýzy (EA) a termogravimetrické analýzy (TGA), dále pak za použití infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i potenciometrickou titrací. Z výsledků elementární analýzy byly stanoveny atomové poměry. Z naměřený UV/VIS a fluorescenčních excitačních a emisních spekter byly vypočteny absorpční koeficienty, resp. fluorescenční koeficienty. Využitá metoda frakcionace huminové kyseliny se prokázala být vhodnou metodou pro zkoumání struktury HK. Celkově se podařilo extrahovat 62 hm. % z navážky HK, výtěžky frakcí se pohybovaly v rozmezí 0,36–30,92 hm. %. Z výsledků strukturní analýzy je zřejmé, že se se zvyšující polaritou organického rozpouštědla nejprve izolovaly frakce s dlouhými alifatickými řetězci a postupně se zvyšovala jejich aromaticita. Nepolární organická rozpouštědla byla vhodná pro extrakci sloučenin podobných struktuře lipidů, zatímco nejvíce polární organické frakce byly bohaté na polární skupiny a svými parametry byly blízké původní huminové kyselině. Frakce extrahovaná acetonitrilem byla nejodlišnější. Frakce obsahovala nejvíce dusíku a obsahovala větší množství amidových skupin, charakteristických pro strukturu podobnou proteinům. V posledních dvou frakcích, extrahovaných alkoholy, byl pozorován významný bathochromní posun typický pro fluofor typu V. Mimo jiné byly charakteristické také vyšším obsahem rostlinných sacharidových zbytků.
|
|
|
Polyolefiny retardované proti hoření
Pařízek, Jan ; Poláček, Petr (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
V teoretické části bakalářské práce jsou zpracována témata týkající se polyolefinů a hořlavosti polymerních materiálů. Byly popsány mechanismy účinků nejběžnějších retardérů hoření a metody charakterizace hoření. V experimentální části byly připraveny vzorky polypropylenu s retardéry hoření. Byly použity látky na bázi polyfosforečnanu amonného, melamin polyfosfátu, hydroxidu hlinitého a expandovatelného grafitu. Vzorky byly podrobeny zkoušce hořlavosti podle normy UL 94. Následně byla zkoumána rozpustnost směsí polymeru s retardéry hoření ve vodě pomocí Soxhletovy extrakce.
|
|
|
Sekvenční frakcionace organické hmoty huminové kyseliny izolované z Leonarditu
Krist, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla optimalizace sekvenční frakcionace organické hmoty, aby byla využitelná pro fyzikálně-chemickou charakterizaci extrahovaných frakcí. Jako zdrojová matrice organické hmoty byla využita huminová kyselina izolovaná z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu. Byla sestavena eluotropní řada a provedena sekvenční frakcionace pomocí extrakce na Soxhletově přístroji. Výchozí huminová kyselina a frakce byly charakterizovány pomocí elementární analýzy (EA) a termogravimetrické analýzy (TGA), dále pak za použití infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i potenciometrickou titrací. Z výsledků elementární analýzy byly stanoveny atomové poměry. Z naměřený UV/VIS a fluorescenčních excitačních a emisních spekter byly vypočteny absorpční koeficienty, resp. fluorescenční koeficienty. Využitá metoda frakcionace huminové kyseliny se prokázala být vhodnou metodou pro zkoumání struktury HK. Celkově se podařilo extrahovat 62 hm. % z navážky HK, výtěžky frakcí se pohybovaly v rozmezí 0,36–30,92 hm. %. Z výsledků strukturní analýzy je zřejmé, že se se zvyšující polaritou organického rozpouštědla nejprve izolovaly frakce s dlouhými alifatickými řetězci a postupně se zvyšovala jejich aromaticita. Nepolární organická rozpouštědla byla vhodná pro extrakci sloučenin podobných struktuře lipidů, zatímco nejvíce polární organické frakce byly bohaté na polární skupiny a svými parametry byly blízké původní huminové kyselině. Frakce extrahovaná acetonitrilem byla nejodlišnější. Frakce obsahovala nejvíce dusíku a obsahovala větší množství amidových skupin, charakteristických pro strukturu podobnou proteinům. V posledních dvou frakcích, extrahovaných alkoholy, byl pozorován významný bathochromní posun typický pro fluofor typu V. Mimo jiné byly charakteristické také vyšším obsahem rostlinných sacharidových zbytků.
|
|
|
Adaptogeny v rostlině Shizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) rostliny Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny, její vlastnosti, výskyt a využití této rostliny. Dále je popsáno působení těchto adaptogenů na organismus a predikce možného využití v potravinových doplňcích. Také byly vytipovány vhodné regionální pěstební klimatické zóny. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b pomocí UV – VIS spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství chlorofylu v poměru 3:1 pro rostliny v optimálních rostoucích podmínkách. Nakonec byl proměřen obsah adaptogenu schisandrinu A v sušených plodech s různou extrakcí pomocí HPLC. Ve všech plodech byl potvrzen schisandrin v odlišném množství.
|
|
|
Rostlinné adaptogeny - Schizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) v rostlině Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny Schisandra chinensis, její vlastnosti, výskyt a pěstební možnosti v regionálním podnebném pásmu Jihomoravského kraje a také využití této rostliny. Dále jsou popsány adaptogeny z chemického hlediska a jejich možné metody izolace z jednotlivých částí rostlin. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b a karotenoidů pomocí spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství jednotlivých látek na období duben - květen.
|
|
|
PSE extrakce rostlinného materiálu pro potravinářské účely
Holasová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Ve vzorcích sušených listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni byly identifikovány a kvantifikovány flavonoidy. Obsah flavonolů (kaemferol, kvercetin, myricetin, rutin) a flavonů (apigenin, luteolin) byl porovnáván ve 3 vzorcích (standardní listy Stevia rebaudiana Bertoni, Stevia rebaudiana Bertoni pěstovaná v Ukrajině a v České republice), které byly extrahovány třemi extrakčními metodami (PSE, extrakce ultrazvukem, extrakce dle Soxhleta) za použití 2 polárních rozpouštědel, methanol a ethanol, kombinovaných s nepolárním hexanem. Extrakty byly analyzovány HPLC s UV-VIS detektorem. Metoda PSE byla prováděna ve statickém a dynamickém režimu při extrakčních teplotách 40, 60, 80, 100 a 120 °C. Spektrometricky byla stanovena antioxidační aktivita extraktů pomocí volného radikálu DPPH. a celkový obsah flavonoidů v extraktech. Nejúčinnější extrakční metodou byla dynamická PSE při teplotě 120 °C za použití methanolu jako rozpouštědla.
|
|
|
Superkritická extrakce beta-sitosterolu ze slupek a listů rakytníku řešetlákového
Sajfrtová, Marie ; Sovová, Helena ; Bártlová, Milena
Byla studována extrakce beta-sitosterolu superkritickým oxidem uhličitým ze slupek a listů rakytníku řešetlákového, vedlejších produktů z výroby rakytníkové šťávy. Vliv extrakčních podmínek na výtěžek a rozpustnost celkového extraktu a jeho minoritní složky beta-sitosterolu byl sledován v sadě pokusů provedených při tlacích 15 až 28 MPa a teplotách 40 až 60 °C. Průběžně odebírané vzorky byly analyzovány HPLC. Byla stanovena selektivita beta-sitosterolu k majoritní složce. Obsah beta-sitosterolu v rostlinném materiálu byl zjištěn Soxhletovou extrakcí hexanem.
|
host ::
RSS.